Chrám sv. Jashina 2/4

27. dubna 2013 v 13:50 | Sasukey |  Chrám sv. Jashina





Autobus zastavil. Řidič se jenom usmál a vydech, že má jízdu konečně za sebou. Teď má na několik hodin na odpočinek a pak ho znovu čeká pekelná cesta dolů z hor. Jen nedokázal pochopit proč jeli zrovna sem. Nejspíš ale nebyl jediný kdo to nevěděl...
,,Ehm...Pane řidiči? Promiňte, ale víte jistě, že jsme tady správně?" otázala se Shizuna-sensei, když se otevřely dveře a řidič pokynul ať si vystoupí. Dovnitř rázem nafoukal ledový vzduch smíšený s vůní horských borovic a bambusů.
,,Ano, jsme přesně na místě, kde jsme měli být." odvětil nevrle řidič a zapálil si cigaretu.
,,Jsme v Sioku-kju konkrétně v oblasti Miem-ishi?" skočila do rozhovoru Kurenai a zatvářila se pochybovačně.
,,Dámo, já nejsem idiot, ale řidič autobusu. Dostal jsem adresu kam jsem vás měl dopravit a taky jsem vás sem dopravil!" řidič hlasitě vydechl kouř směrem k profesorkám. " Mám tady zabudovanou GPS klidně se sama podívejte. Jsme přesně v Sioku-kju v Miem-ishi a nikde jinde."
,,Al...Dobrá, v kolik hodin nás tady vyzvednete?" vzdychla unaveně Shizune a kývla na Kurenai.
,,Za čtyři hodiny." odpověděl řidič a usmál se.
,,Cože? Co tady asi máme dělat čtyři hodiny?!" vyjekla Kurenai, ale nedostalo se jí odpovědi jakou očekávala.
,,To vážně nevím, ale jel jsem se dvěma 10 minutovými přestávkami na benzínce celkem 7 hodin a podle dopravního řádu si musím aspoň čtyři hodiny odpočinout..."
Řidič neříkal pravdu, podle dopravního řádu měl právě teď právo odpočinku na maximálně dvě hodiny.
Bohužel Kurenai ani Shizune nenapadlo si přečíst smluvní podmínky dopravního podniku, které ležely vedle nich, a tím si ověřit řidičovo tvrzení.


,,No to je skvělé, to je báječné..." sípala nahněvaně Kurenai zatímco Shizune si nervózně oblékala další vrstvy oblečení. Podobně postupovali i studenti. Až na to, že jen hrstka z nich s sebou měla něco teplého. Všichni totiž čekali, že je autobusák vyloží v teplé nížině pár kilometrů před chrámem, ke kterému navíc povede cesta.
Rozhodně nikdo nečekal, že vystupí uprostřed lesa, mezi horskými skalisky a divoce žijícími zvířaty...
Sasuke nicméně patřil mezi ty chytřejší, co si sbalili do baťohu teplou mikinu a náhradní dlouhé kalhoty. Přikázala mu to totiž matka, se kterou před odjezdem sice stropil právě kvůli tomuto oblečení hroznou scénu, ale teď jí v duchu děkoval.

Sakura neměla nic kromě mobilu, peněženky, voňavky a mini bikin v malé kabelce, která navíc smrděla od banánu. Myslela si, že pukne vtekem, když uviděla svého největšího nepřítele Sasukeho v teplé soupravě a s úšklebkem na tváři, kterým si ji měřil.
,,Není ti zima Sakuro?" zeptal se rádoby starostlivě černovlásek
,,Ne, není!" odsekla mu Sakura a rozešla se směrem jakým pochodovali profesorky a ostatní studenti.
,,Vážně, a proč máš modré nohy?"
,,Proto!"
,,Ach! Jak inteligentní, duchaplností přetékající odpověď!"
,,Starej se o sebe!" vyštěkla na něho Sakura a rozešla se rychleji. Jenže škobrtla o kořen borovice a rozplácla se na zemi. Sasuke se hlasitě rozesmál a přistoupil k ní. Ruku jí ale nepodal.
,,Skvělá obuv do lesa! Geniální nápad, brát si páskové sandály na klínové podpadku. Ale co taky čekat od tebe Sakuro." uchechtl se Sasuke a houpavým krokem se rozešel.
Sakura se celá rudá zvedla a rozzuřeně po něm mrštila nejbližší šišku.
,,Au!" Sasuke si bolestivě mnul zátylek, kam ho trefila a zlostně si ji měřil. Ta malá potvora je tak zbabělá, že po něm hází věci ze zálohy, když se k ní otočí zády.
,,Nenavážej se do mě Sasukáči-prdeláči!" prohlásila povýšeně Sakura a hrdě kolem něj prošla. Teď už si, ale dávala dobrý pozor kam šlape.
Co ji ale štvalo víc než její zakopnutí, byl fakt, že Sasukáč-prdeláč měl v podstatě pravdu...Byla jí strašná zima, protože na sobě měla minisukni a tílko a vysoké boty tak nebyly nejvhodnější. Jak ale mohla vědět, že se bude trmácet lesní cestou někde na horách? Teď měla sedět někde v turistickém kavárně u pitomého Chrámu Poutníků a balit prodavače!


,,Já to vážně nechápu!" zasténala Shizune plačtivě a zmateně se rozhlížela kolem dokola. Kurenai něco hledala v mapě a u toho si něco nespokojeně šeptala.
Naruto právě zjistil, že nechytá signál. A několik holek-mezi ně patřila i Sakura-prohlašovali, že určitě chytnou malárii, protože je pořád kousají komáři.
,,Tady by ten chrám měl přece být!" Shizune se svezla po kmeni stromu a dřepla si na zem.
,,Ten řidič nás určitě špatně vysadil." prohlásil Sasuke a několik jedinců zamručeli na souhlas.
,,A nemohli jsme třeba jen někde špatně odbočit?" zaptala se Hinata nesměle
,,A kde? Vždyť jsme ani nikde neodpočovali! Šli jsme přesně podle mapy, ale tady nejsou ani žádné cedule nebo značky, podle kterých bychom se zorientovali!" zavyla Kurenai a mrskla s mapou do nejbližšího křoví
,,A nemohli bychom se třeba zeptat?" otázal se Sasuke a hleděl někam za stromy.
,,Ahá, jasně pane chytrý! A koho asi!?" jedovatě vystartovala Sakura, šťastná, že se jí Sasukeho konečně podaří zesměšnit.
,,Třeba támhle toho muže?" nadhodil a ukázal za stromy. Sakuře sklaplo, protože už i ona viděla blížící se postavu.
,,Ah díkybohu!" Shizune vyskočila a ujala se znova vedení.
,,Pane? Haló, prosím vás mohl byste nám poradit? Nejspíš jsme se ztratili a potřebujeme najít cestu do Chrámu Poutníků. Nevíte náhodou jak..?" Shizune nedokončila otázku, neboť pán už s úsměvěm vrtěl hlavou.
,,Musím vás zklamat paní, tady žádný Chrám Poutníků ze Sahami není, ale nejste první komu se to stalo a určitě ani poslední."
"Jak to myslítem že tady není?" hlesla Shizune. "Jsme přece v Sioku-kju v Miem-Ishi, ne?"
Muž opět zavrtěl hlavou a pobaveně pokračoval.
,,Jsme v Sioku-kju v Miem-ishi, ale to se píše s malým i ve druhém slově."
,,Cože?" ohromeně vydechla Kurenai, která taky poslouchala.
,,Říkám, že tady v Sioku-kju v Miem-ishi se píše malé i, ale v Sioku-kju v Miem-Ishi, kde je ten chrám co hledáte, se píše velké I, protože je to samostatné slovo připojené k druhému."
Chvilku bylo úplné ticho.
,,Takže...Takže my jsme úplně špatně?"
,,Ano."
,,Co teď ale máme dělat?" smutně se zeptala Kurenai, jakoby to muž měl vědět.
Muž to, ale náhodou věděl...

Když vstoupili do chrámu začalo kapat. Potom se rozpršelo úplně. Počasí tady ve vyšších nadmořských výškách vůbec neodpovídalo dnešní meteorologické předpovědi počasí.
V chrámu bylo šero a ticho. Kolem zdí byly pověšené svíčky, které vytvářeli strašidelné stíny a tvořily tajemnou atmosféru. Na zemi leželi vyšívané koberce s podivnými obrazy a výjevy a všude byly vystavené sošky a vázy.
,,Není to super, že jsme narazili na toho pána?" vzrušeně zašeptala Ino. "Představ si, že bychom teď mrzli venku v dešti, Sak!"
,,Mmhm..." Sakura byla naštvaná, nejen že se jí Sasukeho nepodařilo zesměšnit, ale ještě ke všemu je teď ještě oblíbenější, protože uviděl jako první muže, který je zavedl do chrámu sv. Jashina.
Nespravil jí náladu ani automat na horké nápoje a bagety, ani nabídka jejich "zachránce",ze kterého se mezitím vyklubal správce nedaleké horské ubytovny a jiného chrámu v okolí, že mohou po prohlídce jít k němu do hotýlku a tam počkat dokud pro ně nepřijede autobus.
Profesorky s radostí přijali a pořád mu nepřestávali děkovat.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Aki Aki | Web | 27. dubna 2013 v 15:47 | Reagovat

Najlepšie bolo to oslovenie Sasukáč-prdeláč tak to ma odrovnalo. Výborni dielik už sa teším na další.

2 Mikeira Mikeira | 28. dubna 2013 v 12:23 | Reagovat

Dokonalý díl! :D Vyvíjí se to dobře.. :D  :D

3 Michyseji Michyseji | Web | 1. května 2013 v 23:14 | Reagovat

Bolo to velmi dobre tesim sa na pokračko :) :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.